Není cesty zpět

15. října 2014 v 0:10 | Vlasti |  Retrospektíva
Dnes přeskočím dětství o něm se mi psát vůbec nechce, možná to není pro ostatní holky, až tak vyjímečné téma.

Co jsem četla tak to každá z nás měla podobné.
Dnes popíšu break-point, prostě to jak se to ve mě zlomilo.

Posledních X let jsem tu holku v sobě téměř úplně potlačila. Zašlapala do podvědomí: zmiz čarodějnice jedna tady nemáš co dělat, tady bude šéfovat chlapisko. Tak to má být, tak neotravuj.
A musím říct, že se to skoro povedlo. Chlap tělu šéfoval a jen sem tam tu mršku holku mě neuhlídal! Například pří nákupu oblečení, nebo při sledování filmů, kdy například při Titaniku oba buleli jak želvy :-)
Takže jsem byla vypnutá. Chlap měl přítelkyni, se kterou si sice moc nerozuměl, ale tak to má být tak to mají všichni tak to taky bylo. Pilo se pivo, papal se bůček sem tam, se zašlo do fitka takhle to prostě chlapi dělají, no a tělo kynulo.
Všechny city, láska, krása se vypnuly, jen se fungovalo. Prostě to byl necitlivý balvan, který věděl, že je někde chyba, ale nevěděl kde.

Já se vrátím ještě o pár let zpátky na začátek vysoké školy, kdy tělu šéfovala holka, měla holčičí myšlení, nálady, nerosli ji skoro vousy a JAKO HOLKA TÉMĚŘ VYPADALA!!!!!!! stačilo si vzít jen neutrální oblečení a oslovení slečno nebylo vzácné!

A na tohle všechno chlap zapoměl, že byl holkou. Teprve teď jsem zjistila jak to u mě fungovalo.
Rozum-versus podvědomí. Rozum co se nehodí do krámu zasune do podvědomí a nepřipustí, že to tak je, nebo bylo a na všechno nepohodlné se zapomene! Jen je to zasunuté hluboko ve mě a je těžké to zase najít.

No tak to prostě šlo dál, s přítelkyní byl najednou konec, a hledala se nová. Hledal se i smysl života a hledala se láska. A ve mě bylo čím dál větší vnitřní pnutí jen nikdo nevěděl čím to je. Zhruba podobné, jako když jsme v dětství čekali až se rodiče vrátí z třídní schůzky.
Přítelkyně se našla a našla se i láska, jenže s láskou se vzbudila i holka, a ta se s přítelkyní nesnesla. Je to logické holky potřebujou k sobě pořádného chlapáka.
Takže konec, ale našla se i další láska ale scénář se opakoval a najednou jsem tu byla, už jen já a chlap kapitulovat.
To se už dostáváme ke konci zimy a začátku jara roku 2014.

Asi to znáte taky, když se najednou po letech podíváte do zrcadla a strašně se vyděsíte!!!! Fuj kdo se to na mě dívá??????? Ten hnusný vousatý spuchloň přeci nemůžu být já!!!!!!!!! O bože tohle néééééééééééééé.
A je to tady: deprese je na světě.

Nikdy jsem si nepřipouštěla slovo transexuál, bylo to pro mě sprosté slovíčko. Vím, vždy jsem chtěla být holkou, ale brala jsem to jako takový ten nesplnitelný sen například, že bych chtěla být zpěvačkou :-) no nereálné co. Hlavně zasunuté někde hluboko ve mě. Jenže co když se i tohle skoro splní? Tak proč né i to ostatní a začala na youtube sledovat videa o přeměnách. Z nich jsem pochopila, že to není o tom že se nepovedená holka stala krásnou holkou. Někdy to byl úplný humusák srovnatelný se mnou a povedlo se!

V okamžiku kdy mi bylo nejhůře jsem narazila i na jednu strašně nešťastnou holku z čech. Nějaká Tereza N. Tu asi neznáte. Bylo mi jí líto z toho jejího videa na mě vystupovala depresivita a sebevražedný stav. Určitě mnohem horší než můj. A najednou jsem o ní měla strach. Tak jsem jí napsala jak jí držím palce.

No nějakou dobu se nic nedělo a depka byla horší a horší, přidávali se hnusné noční stavy, kdy jsem se napůl probudila a napůl spala a jen věděla že tomu hnusnému tělu chci něco udělat. Jednou jsem se nachytala jak stojím na balkoně, podruhé s nožem v ruce. Fuj, hnusné stavy! Ani jsem to neovládala, Tohle šlo mimo mě. V té době už jsem na sobě makala, běhala 200 kilometrů měsíčně, omezila jídlo, ale holka ještě úplně tělu nevládla. Zrovna mezi sebou zápasili!!!!

A máme tady 6.7. 2014 Ozvala se Terka, napsali jsme si pár zpráv, slovo dalo slovo. Já se poptala na milión věcí co mě zajímaly, no a je to tady.

Vlasti se narodila!!!! Je to tady zase po letech tomu šéfuje holka, drží život ve svých otěžích, a už je nepustí.
První věc jídelníček: co chutnalo chlapovi to nechutná jí!!!!! Chlap by nikdy nevzal do úst jogurt nebo si jen tak uvařil čaj. Žil jen z uzenin a bílého pečiva. Tohle tedy ne!!!!!! Já najednou žiju z jogurtů ovoce, zeleniny a uzeniny a pečivo pro mě neexistují.
Chlap byl sečtělý četl i 3 knihy za týden! Já teď přečetla za 4 měsíce 3 knihy. Ale to je jasné nejsem hloupější, nemám na voloviny čas, úklizení vaření, starost o sama sebe, joj to mám najednou málo času.
A tímto to chytilo cvrkot,
Každý den poznávám sama sebe, sama sobě se i divím co je ve mě zasunuté. Najednou bez toho abych se snažila a myslela na to, mám ženské gesta a chování. Jsem u vytržení když vidím miminko. Ségře pohlídám pavijánky. U známých uspím dcerku líp než babička. A víte co????? Baví mě to konečně žiju!!!!!!
Najednou si jdu s kámoškama na kafe a báječně pokecáme o oblečení. Čím dál méně si rozumím s chlapy. A začínám být alergická na jejich pivní kecy.

Jsou to jen tři měsíce co jsem tvrdošijně Terce vykládala že já do přeměny nepůjdu, že si nechám jen odstranit vousy, které nesnáším. No a v tomto okamžiku bych umřela kdyby mi řekli že NE!!!!!

Aho bylo těžké si to přiznat kdo doopravdy jsem, ale když už jsem to konečně zkousla přišlo uvolnění, ten pocit napětí co ve mě pár let sílil byl najednou pryč.
Spadla maska, spadli okovy.

A já žiju a užívám si holčičí radosti! Nestydím se za to že pláču u filmu, užívám si pocit hlaďounkých nožiček! Nebo toho že s kámoškou celý den couráme po buticích a pak zajdeme na kafe a zákusek.
Holčičí svět je mnohem barevnější, uvolněnější a bezprostřednější než svázaný chlapácký svět kde si jenom všichni něco dokazují například kdo má většího kašpárka :-)!

Sbohem Vlastimile, tímto se s tebou loučím a odpočívej v pokoji, promiň chybeš mi nebudeš!

Já jsem lepší poctivější na nikoho si nehraju a svět si hodlám užít! Nebudu žít jen ve své ulitě jako jsi žil ty, uzavřen bez lásky radosti ze života.

Opoustila jsem chlapský svět,
A víte co! Chlapům je to stejně jedno, maximálně to zalejou pivem no a holky už mi nadšeně mávají a vítají mě s tom svém břehu!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!




Omlouvám se, slibovala jsem legrační historky a legrační náhled na transexualitu a hned první příspěvek není z nejveselejších :-)
Já se ale určitě polepším!!!!!

No a něco vtipného sem přeci jenom dám: Jen upozornuji, že toho oškliváka v pravo neznám. Dělí nás rok a třicet kilo!
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 slniecko slniecko | 16. října 2014 v 6:23 | Reagovat

Vlasti, fantasticky rozdiel... velmi drzim palce :-)

2 Vlasti Vlasti | E-mail | 16. října 2014 v 13:33 | Reagovat

[1]: Děkuji, a to je teprve začátek :-)

3 Dita Dita | 16. října 2014 v 18:11 | Reagovat

Těším se na Tvé budoucí články! :)

4 Lucka Lucka | 16. října 2014 v 23:58 | Reagovat

ahojík Vlasti, ten vpravo je asi tvuj přítel že.
pardon, nepřítel chichi.
kdo je ta Tereza N. to mě nic neříká, takovou neznám chichi.
tak další odvážná, určitě ti to vyjde.

5 Vlasti Vlasti | E-mail | 17. října 2014 v 21:00 | Reagovat

No nevím odvaha není a nebyla. Spíš u mě je to o tom, že nemám dál odvahu pokračovat jako chlap, možná ani náladu a ani sílu ani chuť. A hlavně nemám žádné závazky. Mě prostě nic nefungovalo. :-!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama