Dřevorubkyně

28. prosince 2014 v 23:58 | Vlasti
Ahoj jsem zpátky doma plna dojmů a pojmů.
Otec se při dělání dřeva na štědrý den nachladil a tak už do konce svátků s děláním dřeva neprudil.
Švagr si mě poslední den pobytu, vzal bokem a pokusil se vyzpovídat proč vypadám jak vypadám a dělám co dělám. Bohužel byl úplně mimo tak jsem mu jen odpovídala ano - ne. Jasně kdyby klepnul hřebíček na hlavičku tak mu po pravdě odpovím, ale zatím to rodině nechci říkat. Zvlášť po bouřlivé reakci sestry na můj vzhled.

Při cestě zpět otec zasažen smrtelnou nemocí pospával. Ale i tak málem zavinil nehodu. Probral se zamžoural a prohlásil: kdyby jsis vyřetřil pár dnů a mohl přijet na chalupu. Ptám se tedy proč? Co se děje? Potřebuji pomoct se dřevem! O néééé už zase! on si nedá pokoj.

Ještě ten den jsem se potkala s Tadeášem a říkala mu o té skoro havárce. Blog čte poctivě tak se tím dobře pobavil. A hned přišel s novou teorií. Říkal: " úplně vidím za nějakou dobu jak k tvým rodičům na chalupu přijede krásná ženská v sukni a na podpadcích a tvůj otec se zvedne a řekne: Fajn to je dobře že jsi tady, jdeme dělat to dřevo"

No tím mě vážně dostal a já se tomu ne-fóru spíše vtipnému odhadu smála celý večer.
Bavili jsme se dál o blogu a o tom jak jeden překvapil druhého, Já jeho tím, že jsem schopna napsat více než dva řádky on mě tím, že to čte :-)
A nelíbí se mu že mám ty články krátké, že to přečte vždy rychle.
No jo Já mám vždy strach že to pak nebude ke čtení, když to bude dlouhé.
Hned si to tu musím zkusit:
No konečně nám lidičky nasněžilo. A mě se hned lépe chodí běhat. Je to tisíckrát lepší než když bylo pět nad nulou s všude bláto! To já nerada vždy mám vše špinavé, boty, kalhoty, mikinu.
Kdepak na snehu to je něco jiného. To i to běhání člověka hned mnohem více baví. I ten vzduch voní hned úplně jinak, žádná inverze, krásně křišťálově čistý, člověk vyběhne na kopec a vidí beskydy v zimním hávu a pokud i fouká tak někdy i tatry, žádný smog nesedá na plíce ani na duši. I to neopadané listí na stromech najednou vypadá slavnostněji, krásně křupe ve větru, místo aby do něj jen smutně pleskaly kapky hnusné zimní plískanice! Pak člověk vyběhne od domu a hned je nadšen tím jak mu ten sníh pod nohama krásně křupe. Žádná vlezlá sychravá zime jen břídký mráz! se kterým se dá lehce běháním vyrorovnat. No dobrý Osm řádků úplně o ničem :-) takle jsi to Tadeáši chtěl?
No stejně jsem si už delší dobu říkala že Tadeáš je takový vzdělaný výřečný a erudovaný a má o transexualitě naštudované dvacetkrát víc než já s Terkou dokupy. Proto už delší dobu očekávám od něj článeček. Tak prosím máš příležitost! A můžeš si to psát dlouhé jak chceš!

Shodou různých náhod jsem se dostala na slečnu která už k paní doktor Entnerové chodila a podstoupila hormonální léčbu. Mě teď chybí už jen měsíc a pár dní. Moc se na to těším a už mám i nachystané první slova. Vím že budu strašně nervozní a snad všechno nezvojtím.
Horší je že i když vše půjde dobře tak mi bude trvat minimálně půl roku než se i já dostanu k hormonální léčbě. Celkem rána! Vše je na strašně dlouhé lokte. Jen první návštěva u erudované sexuoložky bude skoro více než půl roku od okamžiku kdy jsem si řekla ano, Chci do toho jít.
Takže od okamžiku rozhodnutí pokud vše pujde na jedničku je Rok a čtvrt na HRT!
O bože zase jen čekání,

Děti mluvím k vám všem kteří to rozhodnutí odkládáte, není na co čekat! Nečekejte jednejte! I tak je vše na dlouhé lokte!
A nebo víte co? čekejte motejte se v depkách a nerozhodnosti jako kači v čepici, Já už ne!

Místo toho aby mě to zdeptalo tak mě to zase nakoplo. nebudu na nic čekat.
Mám úplně hnusný skobovitý nos, tak jako je ostatní v pohodě tohle by prostě neprocházelo a vadí mi od puberty. Proto jsem to začla řešit hned teď! 6.1. jdu na konzultaci k plastickému chirurgovi.
Samozřejmě jsem i začala študovat co a jak, kdo by to měl dělat jaké jsopu možnosti atd.
Nop a překvapila mě jedna věc: výsledek operace je zhodnotitelný až po půl roce!!!
Hůůů sovy na stromech hadi v listí no dobře další věc co je na dlouhé lokte, fajn že jsem začala hned! Je to jako i s tím laserem už jsem mohla mít po pěti laserech né po třech kdybych nečekala bůh ví na co!
Další rozhodnutí je že se nebudu spoléhat jen na ty hormony, ano dělají zázraky, ale teď už vím že zázraky jsou v nás! Sama jsem toho důkazem. Budu dělat se sebou jestě větší maximum než jsem dělala doteď! Momentálně musím odcvičit svalstvo na zádech hrudníku a ramenou. Ano jde to! například nožičky a bříško jsou už víc než uchazející! Je to zázrak podívat se jen dolů!
Ano jde to!

A já se rozhodla že do léta než začnu s HRT mě už lidé musí správně identifikovat, zatím je to tak že si mě chvíli prohlížejí a opak se rozhodnou kam mě zařadit. No když budou fousy pryč! Zbytek svalstva pryč a nosánek holčičí!!!!! může to být zajímavé!

No a já o tom nebudu vykecávvat a hned jsem šla běhat. Ale teď už nebudu chodit trapných osm kilometrů. Teď aspoň vždy patnáct a čtyřikrát týdně minimálně! běhám mám už polovinu zapípal mobil, přišla zpráva od Terky, Já se zastavila a přišlo na mě nutkání udělat tuhle fotku. Prostě stále jsem v rauši když se podívám dolů, Nic tam není! Kam se poděl ten hnusný pivec, které slečně patří to ploché bříško a pěkné nohy? Jupí to jsem přeci já!
Ok vyfoceno posláno shovám mobil a zjistím že se mi při foceni ztratil Fogi. No nic Lump jeden chlapatý využil situace! Jdu ho hledat. Jenže když jsem ho našla tak jsem zjistila, že jsem ztratila vodítko! No jo jak pohádka o slepičce: Jdu tedy hledat vodítko. Našla ho na místě kde jsem fotila, ale mezi tím zase ztratila Fogiho :-) no komedie. Proto při nálezu obojího u jsem si dala vodítko na ruku, konec vodítka na Fogiho a už neztratila nic! No jsem normálně praštěná, to by se chlapovi nestalo!!!
Aspoň že tu fotku nožek jsem neztratila :-)

Chtěla jsem pokračovat dál o tom jak jsem se několikrát v poslední době ztratila nebo jak jsem srazila popelnici a přejela Rákosníčka, ale to si nechám do dalšího článku kde si shrnu co mě potkalo v roce 2014 a co mě čeká v tom dalším
Dobrou noc!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucka Lucka | Web | 29. prosince 2014 v 10:55 | Reagovat

ahojík :-D tak jsem se zasmála, podobné náušničky doma schovávám už rok, ale ona na ně taky přijde řada.
nevím proč ale nějak se pomalu měním i bez těch hormonu, no ale doufám že se k nim nakonec dostanu.
některým známím kteří mě třeba dva měsíce neviděli tak jim někdy chvilku trvá kdo že to jsem, až promluvím nebo se na mě pořádně podívají tak řeknou, jééé to jsi ty. některé změny mě fakt docela překvapují, prostě se pomalu měním i bez HRT. ale píšu o tom na blogu , tak už to nebudu rozvádět tady, však to znáš ;-)  :-D  :-D

2 Vlasti Vlasti | E-mail | Web | 29. prosince 2014 v 12:32 | Reagovat

[1]: Ano Luci, je to tak. Kdyby mi to někdo před rokem vyprávěl jak se můžu změnit jen přepnutím v hlavě, zařadila bych ho do škatulky pohádkářů. Ale je to tak a to je na tom to krásné! Stále se tomu divím, stále jsem z některých věcí unešená. Dokonce i zrcadlo přestává být nepřítel numero uno :-D

3 Lucka Lucka | Web | 29. prosince 2014 v 19:00 | Reagovat

[2]: ;-)  :-D  :-D

4 anita angelb anita angelb | 29. prosince 2014 v 22:39 | Reagovat

VLASTI VIS JAK DULEZITY
JE DREVORUBEC?
MA TO V JMENE......
DR...EVORUBKYNE!
ROZUMIS??? :-D  :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama