Tlusté sklo a Ježíšek

25. prosince 2014 v 13:51 | Vlasti |  Příhody

Stále se mě někdo ptá, proč už není další článek a zárověň jakmile se něco stane tak hned hlásí: Né že to dáš na Blog :-). Strašně ráda bych o některých věcech napsala, ale nejde to.

Tohle jsou střípky co píšu nebo mám hlavě, už asi tři týdny, jen jsem neměla čas to zveřejnit, nebo se mi to zrovna do článků nehodilo!

Jako třeba tohle: Kačko promiň
Chodíme Leňou pravidelně plavat, jednou u v mém městě jindy zase v jejím. Holky prostě musí mít postavičku ham-ham A tentokrát s námi šla celá její rodina tedy děti i Kačka.
Potkali jsme se na plavečáku u mě, kde Katka nikdy nebyla. Pozdravili se zasmáli vtípku o tom jestli všechny do dámské šatny či se rozdělíme. No a Kačenka vzala náramek a hrnula se jako velká voda do šatny pánské. Jsem v podezření, že jsem jí tam prý poslala schválně a nezasáhla před tou mega ostudou. Ale co jsem měla dělat když jsem z toho všeho chytla záchvat smíchu. Ten mám znovu a pokaždé když si na tohle vzpomenu! I teď!!!!!!!!!!!!!!!! A Kačenka nebyla k zastavení a to na ní hulákalo půl šatny: "PANÍ to je pánská šatna!" To dokonce rozesmálo i Léňu která vždy chce jít do dámské šatny a když ji za tlapičku odtáhnu do pánské kouká smutně jako Goro Bílý pes před Tokiem!
No z plavání nebylo nic já měla neustálé záchvaty smíchu. Tak jsem se pořád topila.
Z toho mě sice vyléčila návštěva páry, protože jak se neplavalo vinou mých záchvatů. Léničce i Kačence byla zima. No nevím jak je poloprázdno tak mi ti pánové v páře až tak nevadí. Jakmile se to, ale začne plnit jsem z toho nesvá a odvahu si dodávám tím že si nahlas stěžuji že je zima. A ať zavřou dveře: "Táhne tady". No tentokrát bylo plno a já tam zůstala jen kvůli Léni. Opravdu jsem tam necítila dobře.

Další příhodička o které jsem neměla čas napsat. Po koncertu na náměstí jsme s kolegy řešili kdy zde vystoupíme příště. No a já šla k velké tabuli co byla pod podiem a začala hlásit co kdy je. No a jak jsem taková splašená koza tak jsem si nevšimla, že dělám tlusté sklo pánovi který studoval to samé. Dokud mě měl za ženskou tak se nic nedělo a pán se neprojevoval. Jakmile, ale na mě kolegové zavolali mužským jménem, v pánovi bouchli saze a začal do mě strkat a nadávat, že mu zavazím a že přeze mě nevidí.
Já pochopila ten rozdíl vnímání jak se lidé chovají k ženě a jak k muži.
Když stínila ženská tak to bylo OK, ale jak chlap tak se pán chtěl hned bít. Hezké zjištěni :-) Panové buďte dál ne mě hodní!

No a jak jsem splašená koza tak jsem zapoměla napsat předešlém článku o svém předvánočním vítězství nad rodiči.
Jak jsem již psala, děláme velikánské rodinné vánoce u sestry v České Kanadě.
Cestou sem mi rodičové připravili překvapení, otec nechal zastavit v městečku pár kilometrů od cíle, kde maji známí obchod se sportovními potřebami.
Otec se rozhodl že mi k vánocům koupí přilbu na kolo.
No to bude legrace říkám si. No hlavně si nenechat vnutit hnusnou pánskou, Přilba se hodí, je pravda že někdy mám na tom kole i trošičku strach. No první mi na hlavě přistála s klasicou barvou, tj oblíbená mojí matinky barva čerstvě vykydaného hnoje. tak takovou ani ve smyku!
Celkem štěstí bylo, že je po sezoně a přilby jsou probrané a z pánských mi neseděla ani jedna.
Otec to vzdal po čtvrt hodině a šel ven zředit čerstvý podhorský vzduch ještě čerstvější cigaretou.
Zoufalý prodejce ukončil nákup přileb tím že se mám stavit až v sezóně. Což se ovšem nelíbilo mamince, neb pro mě neměla žádný dárek pod stromek! No a já uchopila příležitost za pačesy a začala praktikovat stejný princip na oblečení jako na přilby. Celkem štěstí že v pánském se na mě dá najít velikost dost těžko!
Zrátím to pod stromečkem bude funkční dámská černá mikina s růžovými květinkami velikost M!!!!!!!! A běžecké legíny velikost L (nožičky mám strašně dlouhé).
Celé nakupování těchto dvou věcí trvalo hodinu! Jen otci jsem musela slíbit že si tu přilbu koupím sama. Klidně, jááááá už mám vybráno a seděla mi dobře!!!!!!!!!!!!!!! Ta s růžovíma kytičkama!

No a je den po vánocích a já se z toho musím vypsat.
Dlouho jsem tak krásné vánoce nezažila!
Jsem u sestry na velkém baráku v České Kanadě!
A dělali jsme tu velké rodinné vánoce, dvanáct lidí u stolu! a půl jednoho pokoje plného dárků!!!!!!!!!!!!!!!
Opravdu se tythle vánoce povedly! Ty rozářené dětské oči a nadšení v nich. A to vše proběhlo bez hádek stresů a nervování! Mě se podařilo spát 11 hodin a po vzbuzení jsem se s vánočkou a kafem usadila u pohádek. Stihla jsem shlédnout dvě než se objevil můj geniální otec a s citem sumce bahenního se pokusil narušit pohodu vánoc s tím, že na vozíku za auto který si půjčil nesvítí světlo. A že zítra budeme dělat dřevo! Jo no a pohoda vánoc byla skoro fuč.
Vzala jsem raději do jedné tlapky kočárek s Kubíkem do druhé honzíka do třetí vodítko na Fogiho a Vendu a ještě nádavkem Dvojčátka od švagrové sestry a šla jsem je všechny venčit :-) A dobře jsem udělala, To co jsem viděla v odlesku naleštěného auta od sousedů, mě úplně nadchlo. Sportovně oblečená maminka s kočárkem!!!! Škoda že v lese nebylo žádné zrcadlo ve kterém bych tu svou družinou vyfotila!
Během venčení mi přišla sms od Lenky s návodem jak elegantně odmítnout nabídku na dřevorubčení s otcem.
Z toho co jsem viděla v odlesku se mi vrátila krásná vánoční holčičí nálada a děsně se těšila na to jak se bude otec tvářit.
Po návratu se zase přihrnul otec a začal řešit kdy budeme dělat to dřevo, ano prosím tohle všechno na štědrý den. tak jsem dle návodu odpověděla že nemůžu, On : proč? Já: Zničil bych si nehty.
Ano ano ano sedmička v levo nahoře ho začala bolet. Jinak si nedovedu vysvětlit tu bolestnou grimasu v jeho tváři!
A to už pomalu začínal štědrý večer. od maminky přišel požadavek zda bych se jednou nemohla obléci slušně a zvít si aspoň hezkou košili.
Hmmmm tudy cesta nevede, nakonec jsem na sobě neměla jedinou pánskou věc. A když jsem se po převlíknutí z procházky do svátečního v koupelně česala přišla a zeptala se zda se budu i malovat :-) no myslela to ironicky já vím, ale i tak to jsou pokroky.

Ale teď ten největší Vánoční dárek který jsem dostala:
krom tedy té baječné řasenky od Léni kterou jsem hned vyzkoušela.

Ať žije tlumené světlo
Poslední přijeli rodičové od švagra a jeho maminka si mě spletla s mojí neexistující přítelkyní. A pak to ještě omlouvala slovy: Jé oni všichni říkají, že vypadáš jako vyhublá ženská, ale že až tak!!!!!!!!!!!!!!
Jóooo děkuji ježíšku lepší dárek jsem dostat nemohla. Pořád jsem měla strach že to vidím jen já že to není až tak v oku ale spíše v tom co chci viděl no a když to vidí i ostatní a tak hezky mě pomlouvají, pak je to krása!
Ano zase Vánoční zázrak!

A další malý zázrak byl, představte si že jsem pod stromkem nenašla žádný trapný pánský dárek jako je holení, ponožky pantofle, nebo šroubovák. Teda až na malou vyjímečku a tou bylo pánské pyžamo. Naštěstí ve velikosti na menšího slona! A dle barvy jsem poznala že je od maminky, barva čerstvě vykydaného hnoje ji prozradila! Její oblíbená..........
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tereza Tereza | E-mail | 25. prosince 2014 v 17:40 | Reagovat

Teď jsi mě fakt pobavila, Vlasti. Tou Kačkou v pánské šatně, pohledem bílého psa Gora i tím nejhezčím vánočním dárkem, který mě zahřál i za tebe. Tohle bývají opravdu ty nejhezčí dárky...

2 Vlasti Vlasti | E-mail | 25. prosince 2014 v 18:56 | Reagovat

[1]:Děkuji Terezko, ano tohle jsou pravé Vánoce!!! A každé dobré duši přeji podobné! Co je víc než rozzářené dětské oči pod vánočním stromkem!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama