Mezi kapkami slz

1. ledna 2015 v 21:58 | Vlasti
Tento článek jsem ani nechtěla zveřejnit.
Čím to je, že jeden den je člověk tak silný na všechno připravený a pak se projde kolem zrcadla a skoro se sesype.
Ano už to znám. Čtrnáct dní po třetím laseru je to vždy špatné. Teď ale po třetím nejhorší co jsem měla, úplně hrbatá hrubá flekatá tvář co nejde oholit. Hnusný chlapák. Tfuj na druhou.
Do toho jsem měla pocit že jsem určitě přes svátky i přes běhání přibrala. No co použiju svou oblíbenou metodu a šla jsem to vyběhat!

Moje nadšení zkalilo hned první naleštěné auto v ulici do kterého jsem se podívala. Ten maskulaturní šílený hrudní koš co jsem viděla v odlesku jasně říkal: kdepak holka tohle nepůjde zapomeň na to! A v tu chvíli jsem si vzpoměla na ty odstrašující připady které zveřejnila Terka. TOHLE BUDU JÁ! Obluda ve které nikdo neuvidí ženu ani ze tří kilometrů, blesklo mi hlavou. A drželo se celé mé dnešní běhání. Já běžela a běžela skoro padla a na návrat domů nemyslela jen to vyběhat. Domů se vrátila po čtyřech a skoro třech hodinách. kilometry lépe nepočítat. S horší náladou než před tím.
Po vykoupání jsem zkusila další osvědčený recept na depku a udělala si nový účes. Vytáhla jsem úžasné holčičí sponečky které nemám odvahu nosit ven ani já :-)
No dneska nebudu diskrétní a musím napsat jak jsem k nim přišla. V létě jsem dělala Guláš Fest a vzala tam sebou Tedeáše s Romanem ať zažijí trochu legrace. A nad ránem si Roman půjčoval klíče od dodávky, že prý tam zapoměl kapesník, loutnu nebo své nové boa, teď už přesně nevím.
Co tam skutečně dělal jsem se dovtípila, až druhý den když jsem v ní uklízela a našla ty krásné sponečky do vlasů.
On se tam blíže seznamoval s tou ojetou pionýrkou co se k němu na baru tiskla tak, že jsem se divila že mu na gumák neobtiskla svůj kytičkovaný vzorek ze šatů!

No účes nepomohl tak jsem raději poslala všem kámoškám krásné smsky čekaje, že mi měkterá hezky odpoví.

Taky nic tak jsem si začala vybírat nové hodinky.
Hodinky jsou pro mě zásadní životní záležitost! Už žádné nenosím minimálně deset let! Vždy když mi maminka nabo babička kupovaly hodinky k narozeninám k maturitě nebo k jiné příležitosti hodinky byl to trest. Vždy mi přišlo nemístné mít na ruce něco tak obrovského jako jsou pánské hodinky a jen přemýšlela jak by mi slušely ty holčičí. No až jsem na to rezignovala a zařekla se, že pokud někdy budu nosit hodinky tak jen něžné malé holčičí! Hurá a je to tady. Konečně jsem si našla ty svoje. Jen si nebyla jistá barvou a poslala dotaz kámošce jakou. Ta poradila abych vzala ve dvou barvách, že se podělíme. Tedy spíše pohádáme! :-) o ty pěknější.

Jenže ani zásadní životní hodinkový zlom nepomohl.
Zkusila jsem tedy další těžký kalibr. Vzala Růženu stulila se do křesla a pouštěla jsem si hudbu.
A tady jsem šlápla úplně vedle a asi pátou věc jsem si pustila od Marušky Rotrové Střapatá nohatá holka.

To je písnička kterou sice miluji, ale vždy mě naplńovala velmi rozporuplnými pocity. Protože jsem věděla že nikdy nebudu mít staré fotky ze kterých bych se jako malá střapatá holka koukala.

No a já se rozbrečela. Ta mi dala.

V nejhorším se ale ozvala Terezka a já jí hned napsala zpátky o tom všem i o té Rotrušce jak mě rozrušila.

Obratem ruky mi napsala znovu, abych neklasala na mysli tohle je uplně běžné, tyhle uplakané stavy mají před HRT všechny holky.

Tak jsem tedy začala psát blog a zvedla si náladu historkou o sponkách :-)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lenka Lenka | 2. ledna 2015 v 11:01 | Reagovat

Nebuď smutná, nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř ...

2 slniecko slniecko | E-mail | 2. ledna 2015 v 14:14 | Reagovat

Lenka, to nebol zrovna povzbudivy komentar :-D
Vlasti, bude lepsie a vies to... obcasne vykyvy a nalady su take... zenske ;-)

3 Vlasti Vlasti | E-mail | Web | 2. ledna 2015 v 15:17 | Reagovat

[2]: To mi povídej já mám někdy takové výkyvy až jsem sama sobě k smíchu!

A Léňu beru s rezervou, pokud by napsala něco úplně pozitivního tak hned skáču do auta zapínám majáky a jedu řešit co se stalo za průšvih :-)

4 Lucka Lucka | Web | 11. ledna 2015 v 13:04 | Reagovat

[3]:
no jo, já mám období že mám slzy v očích několikrát za den chichi. já si pořád říkala že je to proto že jsem jak říkám přepla do modu female, ale včera mi to došlo, kdepak, ono to v nás bylo vždycky, jen jsme to potlačovali a snažili sami sebe přesvědčit že to v nás není, ale už to pouštíme ven a trošku se to v nás za ty roky prostě nekupilo. ;-)

5 Vlasti Vlasti | E-mail | Web | 11. ledna 2015 v 13:21 | Reagovat

[4]: Naprosto přesně napsané Luci!
Jen dodám, že jak to člověk přepne a už se nehlídá tak to najednou jde vše to nahromaděné ven! Já tohle měla před půl rokem. To jsem záchvaty pláče měla skoro každý druhý den. Teď už jsem klidná a zabrečím si jen sem tam.

6 anita angelb-dr who is on tardiss anita angelb-dr who is on tardiss | 13. ledna 2015 v 11:16 | Reagovat

LUCKO SUDILKO VYBER TI
OCNI KAPKY ZE OCI:))
SES JAKO SPICE GIRLS
KDYZ HLASOVE COACHCCE
TVRDILI ZE NEMUZOU
SPIVAT ZE MELI SPLEEN
A PMS.
TRENERKU HOLKU NEOBLBLI:)
TAK ZAJED DO KINA
NA FILM S HYNKEM
BOCMANEM
A MIROSLAVEM ETZLEREM
GANGSTER-KA.
HEZKY DEN A POHODU
T+T+K® ;-)

7 Eli Eli | E-mail | 10. května 2016 v 14:23 | Reagovat

Presne takto sa cítim teraz. O_O  :-(

8 Vlasti Vlasti | E-mail | Web | 10. května 2016 v 16:32 | Reagovat

[7]: jujda někdy není na škodu přečíst si více než rok staré články,
Jeeee to jsem psala já? Dreams Come true. Jsem okata strapata praštěná holka!!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama