Leden 2016

Oheň a voda, světlo a tma, Jin a jang

18. ledna 2016 v 21:24 | Vlasti
O čem to dnes bude?
O mých růžových náladách, ale i o přátelích, trošičku o přeměně a přeměně lidiček které sleduji, O tom co se zase hezkého stalo od posledního článku, o plánech na tento rok a bůh ví o čem ještě!

Sluníčko natahuje své zlaté paprsky ke mě do pokoje a pootevřenou ventilačkou ke mě doléhá nadšený smích a hluk bobujících a sáňkujících dětí které dohánějí to co jim počasí o prázdninách nedopřálo!
Jistě, jsou hlučné a já bych mohla jednuduše zavřít okno a mít tu ticho. Jenže nechci, ten hluk dělaný dětmi má své kouzlo. Kouzlo plné pozitivní energie z nadšení, že konečně napadl sníh a oni můžou dělat to co milují, sáňkovat bobovat a užívat si.
Vždyť ale já dělám to samé, taky s nadšením doháním co můžu. Vejskám a spokojeně křičím vše své nadšení do těchto řádek.
Prostě jsem šťastná! Je to sedmnáct dní co se rok přehoupl o číslovku dál a zase se toho tolik stalo!
Ještě mám pár permoníků v hlavince po včerejší protančené plesové noci!
Tedy zase jedno "poprvé" užívám si nový život! A musím říct že mě neskutečně baví a všechna ta námaha splíny a depky jsou dávno za mnou!
Jak je ten nový život úplně jiný! Třeba na tom plese! Já si ho užila jako nikdy! Nemusím tiše sedět v koutku a celý ples do sebe lít pivo, sledovat a závidět jaké mají holky senzační šaty a jak jsou krásné. A sem tam jít znuděně s někym na chvíli tančit ploužák.
Ne, já jsem teď součástí dění! Jsem to já po kom se pánové dívají, když jdu přes parket k bufetu a následně si dodávají odvahu, aby mě vyzvali tancovat!
Musím přiznat, že začátek plesu byl rozpačitý. Lehká nervozita z mé strany jak na mě koukají. Takové to" sakra oni to poznali!
Tedy než jsem se u bufetu zahlédla v prosklených dveřích. Jejda, tohle že jsem já? Tohle není možné! Tohle je více než sen! Tohle je splněný sen! Ano Vlasti tohle jsi ty a tvé krásné černé krajkové šaty! Které jsis koupila v obchodě tam i odzkoušela různé velikosti a nikdo se nad ničím nepozastavoval. Tohle je ten svět kterému se nestačíš divit. Jak je uplně jiný než ten co jsi znala. A stále tě překvapuje. Už jen to jak moc odlišně se teď k tobě chovají cizí lidé! Jak se na akci kde jsi dělala DJku mohli pánové přetrhnout, který z nich bude nosit aparaturu. Jak se na tebe všude usmívají, jak tě pánové pouští do dveří. I to že na tebe při běhaní volá starší pán! Co se to stalo?

Jsem stále nadšená! Nechápejte to tak, že bych měla na nose růžové brýle a každý den se koupala v šampaňském! Život jde dál se svými dennímy starostmi a problémy. Jen je krásné být sama sebou.

Nikdo nepochopí to nadšení, když se z ošklivého, pro každého divného mužského, který nenávidí sám sebe, stane atraktivní ženská. Jak se z nenáviděného těla stává velmi přijatelné. Jsou to prostě kouzla kterým sama nevěřím.
Ještě že máme to okolí a muže kteří nám dávají vědět kdo jsme.
"Nechápu jak může mít tak krásná ženská jako ty tak nízké sebevědomí!" přišlo mi po rande s jedním gentlemanem a to sebevědomí hned poskočilo!
Nebo jiný panáček se kterým si zuřivě mailuji napíše: no ty jsi typická ženská! Tohle krásně roztyluje pochybnosti o sobě sama!
Nebo jak mě začalo bavit oblékání, ladit outfity, kombinavat šperky k oblečení a účesům! A šńupat po obchodech a hledat ten správný kus co by mi seděl k té sukni či halence :-) jako třeba tento úlovek:

Pořád se mluví o být sama sebou. Jenže tohle zevšednělo nebo jen možná to ani nikdo pořádně nechápe co to znamená.

Že člověk přestane řešit všechny své komplexy své depky své frustrace a převádět je do toho že je hnusný na ostatní. Nebo se snaží celému světu něco dokázat a ukázat.
Jsem někým jiným jak z vnějšku tak vnitřně. Nepřišlo to přes noc a není to jen v Hrt.
Přestálé peklo nás buď zlomí, nebo udělá lepší!

Jsem nadšená, ale vím že v tom nejsem sama! Přeměna je opravdu o rozkvétání jak můžu sledovat u kamarádek nebo i jinde.

Je to vysloveně pár dní co Niki brečela a trápila se v pánské roli! A vzdychala jak jsou ostatní holky krásné! Nevěřila nám že i ona bude v pohodě procházet a že je taky moc hezká.
A dnes poslala tuhle zprávu: "Pred par dny jeste za chlapa a dneska mam mit dve rande a nevim, jak to stihnu."
Moc dobře jí rozumím a sleduji s jakou vervou a nadšením se vrhla do nového života!
Důkazem jsou ty plesové šaty od Pietro Filipi za které utratila půlku hornické výplaty. Niki líp jsi ty peníze utratit nemohla! Z té fotky jsem byla úplně v šoku! "Bohyně" bylo první co mě napadlo! V nich se těžko najde biologická žena která ti může konkurovat. Příští týden budeš královnou plesu!

Nebo Zuzka která v práci ukrajuje poslední dny jako pán a děsně jí to ubíjí! Jenže s odbitím konce pracovní doby odbije i tomu hodně divnému pánovi a z budovy už vyráží atraktivní Zuzka, která před pár dny sbalila kluka. A i jinak začíná konečně žít a najednou zjišťuje, že je ve středu dění místo, aby se na něj dívala z povzdálí jako dříve :-)

Navzdory všem škarohlídům to prostě jde! A je fajn, když se mi ozýváte aspoň do mailu pokud si nechcete zadat s permanentními prudiči na diskuzích pod články.
Z toho může mít neinformovaný člověk pocit jaké jsme všechny obludy a jak nás okolí nenávidí. Jenže opak je pravdou!

Když už jsem u těch negativních věcí,
před přeměnou jsem se hodně bála negativních reakcí lidí na mou osobu. Ano i tohle přišlo, jenže v jsem překvapena jak je to zřídka. Dokonce i šéf se už uklidnil a bere mě jako ženskou.
Nevím zda jsem to četla nebo mi to někdo říkal, že s námi mají problém ošklivé ženské.
V prosinci jsem na přechodnou dobu musela spolupracovat s jednou takovou. Nevím jak jí popsat slušně, asi velmi neatraktivní a stejně tak milá.
Kdy mi jasně dávala při práci najevo co si myslí o mé odbornosti a neustále na mě používala mužský rod.
Oplácela jsem jí to permantním úsměvem mužským rodem na vše jí přikyvovala a sem tam dodala ANO PANE!
A svou práci jsem dělala jak nejlépe to šlo!
To že mužský rod je urážkou nejem pro mě jsem pochopila, když dostala hysterický záchvat vzteku a museli ji odvézt. Dále jsem už spolupracovala s někým jiným.

Jenže co když je taková osoba přímým nadřízeným TS ženy? A z pracovního života jí dělá peklo a dává najevo svou upřimnou nenávist! A dojde to tak daleko, že daná osoba musí podat výpevěď? Bohužel i tohle se stává. A člověk to musí nějak překonat a jít dál. Ale kdo říkal že je přeměna jednoduchá? Není, to víme všechny, ale taky víme, že ten výsledek za to stojí!
Nezbývá než bojovat. A já jí budu držet všechny palce a v rámci možností podám ruku!

Původně jsem chtěla začít článek tímto mottem, ale zase se mi to všechno pohádalo a já připisovala a připisovala, až ho mám tady :-)

Člověk je takový, jakými lidmi se obklopí!

Vyhovuje-li vám být stále na dně, na vše nadávat, být veskrze negativní sežeňte si hudravé kamarády. V čechách to jistě nebude problém a všude kolem jich je plno.
Nebo se raději usmíváte a máte kolem sebe rádi sluníčko? Já si už vybrala! Proč se stýkat s někým kdo mě vyhledá jen pro to aby mi sdělil všechny své průšvihy depky a starosti? A vše na mě vysypal? Které jsou mimochodem, už x let stejné a dalších x let stejné budou, protože je jednodušší být na dně v depce a problémy neřešit.
Uf to jsem napsala pěkně z ostra ale je to tak.
Neštěstí v mém okolí převažují opačně ladění lidé a já vám za to děkuji! S Vámi je na světě líp!

Piju Vám svou dobrou náladou krev? Čekáte až tay padnu na dno? Pak už budete konečně spokojení a budete mít radost? Kdepak běžte jinam, vás já nepotěším, toho se u mě v roce 2016 nedočkáte!
Já jsem totiž naprogramovaná na pozitivno!


Co tedy v roce 2016?

Do jara bych zase chtěla začít chodit na bazén. Vím, že tohle nebude úplně jednoduché, ale zdá se mi to při dodržení pár věcí reálné. Jen na tohle musím sehnat ty správné plavky. Což je mnohem větší problém než jsem čekala.
A tímpádem si v létě nehodlám odpírat ani koupaliště, ani dovolenou u moře, které miluji!

A ještě jsem nebyla s pánem v divadle ani v kině, ale to je jen otázklou času!

Také musím najít novou práci, kde to o mě nebudou prvoplánově všichni vědět.

A v létě soutěž s Jířou kdo v letních šatičkách uloví víc mužských! (tohle myslím vážně)

No a po létě komise a zařítit to tak, abych po komisi nemusela čekat spoustu dalších měsíců na operaci. Jak toho chci dosáhnou to si ale nechám pro sebe.

Víceméně skoro pod každým článkem co napíšu a je jedno o čem je, se rozhoří debata
za A) že HRT nefunguje
nebo za B) SRS alias konverze alias operace změny pohlaví je mrzačení mužského těla.

K A se vyjadřovat nehodlám, stačí se kouknout do zrcadla a vidím jak "opravdu HRT nefunguje" :-))))))))))))

No a k B se jednou konečně pořádně vyjádřím!
Proč srs ano a co od toho čekám?
Tak já vezmu postupně podle důležitosti za:
1) aby to tam nebylo
2) aby to fungovalo z hlediska, ehm, vylučovacích funkcí normálně
3) aby fungoval normální sex
4) a až jako poslední, aby tam fungovala sexuální vzrušivost...
Když budou splněny jen první dva body, tak to přežiju, za třetí budu moc ráda a za čtvrtý budu každý rok posílat doktorovi kytku a bomboňéru!
(Tohle jsem si půjčila s její dovolením z komentu Zuzky, protože se s tím plně ztotožňuji a lépe bych to nenapsala.)

Operace pro mě není svatý grál, je to prostě završení přeměny!
To co mám dole, jsem vždy neměla ráda a vůbec se mi to nelíbilo. Teď jsem dospěla do stavu, kdy si to při koupání zakrývám rukou. Nechci to vidět, nechci o tom vědět! Jsem žena a i když značně nepovedená, tak ženy tohle dole namají. Stejně by mi vadilo kdyby mi z břicha rostlo chapadlo! Taky bych se za něj styděla, schovávala ho a snažila se ho zbavit!
Chápu holky co nechtějí podstoupit operaci kvůli strachu. Ano je to značně rizikové s ne zcela jistým výsledkem! Ale já to riziko ráda podstoupím. Vše je lepší než to co mám dole teď!
Prostě to nechci, nenávidím to a šmitec! A po pravdě když mi bylo úplně nejhůř tak už jsem jednou v noci měla v ruce nůž a ......................... fik nakonec neudělala :-)

Tohle by mě při troše štěstí mohlo potkat koncem roku a bylo by to, to nejkkrásnější završení roku plného změn a prvního roku mého nového krásnějšího života!


A vzkaz pro ostatní do roku 2016?
Máte tužba a přání?
Běžte si za ním! Je krásné když se splní!

A já trubka trubkovatá zapoměla vysvětlit název článku:
Když jsem začala psát tento blog, vypisovala jsem své depky. Pomáhal mi celé tohle hrozné období čekání a nejistoty překonat.
Do roku 2015 vstupoval vizuálně divný muž.
Začátkem toho roku jsem vzdychala jak jsou holky které již mají HRT krásné a jak si to užívají a já si ani nedokázala představit, že bych byla na jejich místě! Prostě nedosažitelná meta! nenáviděla jsem sama sebe a toi hnusné svalnaté a chlupaté tělo. Všemi silami jsem se snažila držet nad vodou!

A teď do roku 2016 vstoupila skoro pěkná slečna. (Já vím že tak dokonalé to ještě není ale nevím jak jinak to napsat)
Jsem spokojená, nadšená a mnohém dál než jsem vůbec kdy čekala a snila!

Blog teď mám, abych se vypsala z euforíí a jako osvětu pro ostatní holky, že to prostě když se chce jde!
A že je to nádherné!
Holky nebojte se přeměny, je to zábava a v určitém okamžiku to začne být krásná!
Co je taky krásnějšího než když se z ošklivé housenky vylíhne motýl a vyletí do světa?

Spadly už ty okovy?

1. ledna 2016 v 20:57 | Vlasti

Svět se během hodiny změnil z tmavě šedohnědo zelené barvy pošmourné zimy do krásné bílé zimy jak o jí maloval pan Lada. Bílé jako svatební šaty......... houby svatební, jako ty moje včerejší šaty které jsem měla na silvestrovském vystoupení!
Stejně rychle jako se změnil svět mávnutím kouzelného proutku jsem se změnila i já! Za pouhých pět měsíců jsem někým jiným! Někdo komu už neříkají pane, a někdo kdo nebrečí že má pichlavý a černý obličej.
Vousy kdepak jste? Ano vím, hrajete si se mnou na schovávanou! Ukážete se až to nebudu čekat. Ale i tak je to nejkrásnější pocit šáhnout si na obličej a mít jej úžasně hladký a jemný! Nirvana! Skoro dva měsíce jsem se nemusela holit. Stačí pinzeta! Jupííí!
Nebo sáhnout si na svá vlastní prsa! Malé ale moje, už nevypadají jako že mi je zanechal nějaký tlusťoch. Tyhle už jsou pubertální holky! A skoro Bčka! Podprdu co jsem dostala od matinky 80B vyplním do posledního místečka!

Teď mi dá velkou práci, neventilovat to jak jsem nadšená a musím ukrotit celou svou euforii z toho všeho! Jinak bude můj typický článek jen o náladách.
Fajn, náladu mám dobrou a úžasnou na tom se shodnem, a už to nebudeme dále rozkecávat! Domluveno?
A právě klepe na dveře můj skvělý kamarád s přítelkyní tak nezapomenout myšlenky!
.
.
.
.
Právě odešli a já budu psát úplně o něčem jiném a jinak než jsem měla v plánu.
Uzavřel se sen!
Tím klíčkem byla malá sametka, která se mi právě houpe a cinká na krku.
Děkuji Kačenko! Vůbec nevíš co jsi mi dala!
Podobnou nosila spolužačka na základce a já ji jí strašně záviděla!
Možná je to můj osudový človíček! S ní jsem si tehdá snad ve čtvrté, možná páté třídě vyměnila šaty. Ona oblékla mé klučičí kalhoty a já na sebe navlékla její kárované šatičky! Jujda to byl tehdá průšvih.
Ale oběma nám to zůstalo! Ona se stala herečkou a já ženskou. Nutno poznamenat, že ona si sen splnila podstatně dříve.

Zrovna jste jí mohli po pauze způsobené mateřskými povinostmi vidět v epizodě soudkyně Barbory.

Ta sametka byla symbol!
Když jsem si uvědomila sama sebe a rozhodla se pro přeměnu byla jsem si jistá, že ze mě bude ženská co se nelíčí, chodí v riflích a outdorových věcech a nenosí šperky. Prostě neatraktivní ženská co se neumí oblékat, ale ženská! :-) Tedy až na jednu vyjímku. Tu sametku! Ta mě asi strašila celou pubertu a byla pro mě symbolem ženství.
Vše se mění a já za rok dvatisíce patnáct ušla dlouhou cestu. Ještě začátkem léta jsem měla osypky jen ze slova rtěnka a teď mě prosí kamarádky abych jim dala lekce líčení :-) To teda jdou za tou pravou :-) Ale ráda sdělím i to málo co jsem se naučila.
K té fotce: koukám jak mi krásně půjde k těm včerejším koktejlkám které se na fotku dostali spíše náhodou než aranžováním! Prostě jsem jé ráno pověsila na zrcadlo. Taky než začenete rozebírat fotku jak je na mě vše chlapské od rukou, ohryzku, brady, charakteru, držení těla a ponožek. Jsem to já? Třeba se vyfotila Kača se sametkou, protože já jsem nechtěla a jsme stejně velké a máme stejnou velikost oblečení.

Však víte, že ze zásady své fotky na blog nedávám!

Ještě před pár dny jsem uvažovala zda jsem dostatečně ženská i sama pro sebe ve svém jáství. Čertík pochybovač stále hlodal a nenenechal mě na pokoji.
Možná to bude znít hloupě jako klišé nebo, že si vymýšlím, ale tyhle pochybnosti ze mě dokonale spadly pár minut po odbytí starého roku.
Vystupovala jsem jako Djka na soukromé silvestrovské párty. Tohle se většinou domlouvá dlouho dopředu a já se dozvěděla teprve včera, že mě šéf prodal jako Vlastimila. Organizořáti mě znali a vyžadovali toho tlustého ošklivého pána osobně.
"No paráda, rána pod pás a jak se s touhle hnusnou věcí vyrovnat?" Přelívalo se mi včera v hlavě mezi vztekem na šéfa. Prý neměl čas jim vysvětlovat jak se věci mají.
Byla možnost obléct si rifle hodně volné tričko a mikinu, zhluboka se nadechnout a pokusit se dělat kašpara. Jenže jak jsem si vyzkoušela před pár dny tak ani tak už mě za pána neměli! Ale tohle prostě ne! Silvestra jsem si už vysnila jako holčičího!
Zavolala jsem tedy kamarádce zpěvačce v čem jde ona. Váhala mezi večerními šaty a koktejlkami.
Supr, na koktejlky jsem myslela taky, jen jsem na ně neměla odvahu!
Celý večer to prostě byl sen! Lidi to vzali tak že ten Dj nepřijel a poslal za sebe atraktivnější náhradu!
Chlapa v šatech by nehladili po ruce, neflirtovali by s ním a taky by jej netahali tancovat.
Odbití hodin, odpočetlo konec roku 2015, vylétly špunty sektů a u mě se vytvořila fronta na to aby si se mnou účastníci mohli připít! A všichni pánové se chtěli líbat!
Opar neočekávám neb se ti bacili museli pobít nezi sebou a na mě jim snad už nezbyla síla!
Ocucané a šťastné mi došla jedna věc!
Už jsem na pár silvestrech vystupovala a nikdo si se mnou nepřipilo více jak deset lidí.
Teď snad úplně všichni z večírku! kolik to bylo padesát lidí? Minimálně všichni pánové to vzali jako svou povinost!
A víte co? Mě se to líbání s pány líbilo!
Ženské jsou pěknější, nepíchají vousy, jenže u těch pánů mě něco píchalo u sdrdíčka!
A mě došlo že právě spadly okovy z mé duše i z mého těla!

Abych to tedy uzavřela.
Co mi rok 2015 dal a co mi vzal?
Poznala jsem další báječné lidi. Také jsem našla cestu k lidem, se kterými jsem se třeba znala, ale do teď jsme se jen míjeli.
Někteří se vytratili a třeba jen proto, že zase do mého života vstoupí až příjde jejich čas.......
Mnohorát jsem uvažovala nad charaktery a znalostmi některých transexuálních lidiček. Zda tohle postižení jim vytříbilo charakter a prostě tím jak se s životem a postižením poprali a vyrovnali, z nich udělalo lepšího člověka. Nebo je to jen rovnováha od přirody, že jsme se v tomhle nepovedli a tak moudrá příroda přidala jinde!
Už jen ten vzorek: hudebníci ,vědci, sportovci! nebo jinak zajímaví lidé! Bohužel, ale i opačná strana mince, jako u každého vzorku obyvatelstva.

Mám mnohem lepší vztah s rodinou. Pochopili proč jsem vždy byla tak divná. Matinka se dokonce chlubila tím jak má krásnou starší dceru :-) Den před Vánoci! Tohle byl úžasný dárek!

Zažila jsem si vše z obou stran! Peklo předlouhého čekání nejprve na první návštěvu. A pak to horší, půlroční čekání na hormonální léčbu. Ke konci jsem si opravdu sáhla na dno! Držela mě jen víra, že to prostě horší už nebude a jednou budu moct být sama sebou.
Potom euforii z prvních krůčků, z prvního spontálního oslovení v ženském rodě. Z prvních šatů, sukně a pak znovu z toho že je legálně můžu nosit. Z prvního: "slečno prosím Vás"
Našla jsem sama sebe! Teď jsem to konečně já!
Konec roku 2015, Konec Vlastimila!

Co se bude dít v tom roce právě začínájícím si nechám na další článek.

Vykročme tedy do dalšího roku pravou nohou a udělejme vše pro splnění našich snů a přání, aby se naplnily!

Hodně štěstí a zdraví!