Prosinec 2016

Mé slzy dávny vpila tráva?

27. prosince 2016 v 22:07 | Vlasti |  PŘEMĚNA
Přeji hezký zbytek roku a úspěšné vykročení do toho dalšího,
všem kdo čtou tento již i skoro autorkou zapomenutý blog.


Zase jsem dloho nic nenapsala. Není to tím, že by se vůbec nic nedělo, ale spíše jsem měla pocit, že to co se děje ztratilo půvab a zajímavost pro čtenáře.
Nebudu tedy stále dokola psát o tom že žiju normální život singl holky. A opakovat se, že přeměna má smysl a může i dobře dopadnout! Možná pro Vás bude zajímavé to, že i přes mužské rodné číslo to na mě v práci stále neprasklo. Možná bych mohla psát o tom jak se mě šéf snaží dostat do postele :-) No dříve by mi to vystačilo na sáhodlouhý článek, teď jsem to odbyla dvěmi větami.

Tak o čem napsat, aby to bylo zajímavé?
Tak třeba o tom, že jsem se konečně rozhodla pro feminizaci obličeje u Mudr Němce ve Vojenské nemocnici. Impulzem byla fotka z profilu. Tedy i z profilu byla na fotce nepopiratelně ženká, ale ty nadočnicové oblouky mě prostě informovanému človíčku prozradí.
Tohle mě rozhoupalo a už za čtrnáct dní jsem seděla u pana doktora v ordinaci.
Celkem legrace, objednat se tam nebyl problém, ale na místě mi sestřička nechtěla pustit dovnitř, když nemám doporučení. Teprve F640 (diagnoza transexualita) jí obměkčílo: "jo aha tak to je jiná". Fajn věc, když to na mě nepozná sestřička, která o tom něco vědět musí a TS lidi vídá celkem často :-)
Mudr Němec mě naštěstí nepoznal, nevím jak bych mu vysvětlovala, že jsem si u něj loni domluvila nos a pak mu dala košem u Vřeského :-) Taky mě potěšil tím že mám krásnou žensky kulatou bradu :-) A že ohryzek opravdu řešit nemusím.
Tedy za pár dní jedu do Prahy znovu na CT a pak domluvit termín.
Pokusím se ho domluvit, abych to měla tak nějak při jedné nemocenské se srs.
Možná bych měla doplnit, že tahle operace není nutná, jsem v pohodě průchozí i bez ní. Je to jen drobné vylepšení, aby v budoucnu nepoznal nikdo nic a k výslednému vzhledu to taky pár bodíků přidá!
Tak proč to neudělat když to jde!

Ale jedna veselá příhoda související s přeměnou, která stojí za zmínku se mi stala:
Je to asi dva měsíce zpátky, když mě večer několikrát prozvoní cizí číslo.
Po pravdě mě to znervoznílo a hlavou začali běžet různé nepříjemné myšlenky, kdo mě to asi a proč prozvání v jedenáct v noci.
No nic katastrofického se nestalo a jen za dva dni dopoledne mě to číslo prozvonilo znovu. Neměla jsem čas to řešit a když se telefon rozezvonil znovu tak jsem jej prostě zvedla!
Chaló je tham Flaastik? Rozpoznávám hlas a rusínštino-češtinu Vladimíra. Jejda co teď?
Vladimír je ukrajinec se kterým jsem kdysi spolupracovala a řešila pro něj na úřadech různé věci. Dokonce i několikrát byla u něj doma v Užhorodě. Opravdu slušný pracovitý člověk na úrovni.
Ale co teď? Rozhodně nikomu nic vysvětlovat nechci a vlastně už ani pro něj nic dělat.
Tak tedy dělám, to co v podobných případech. Jsem svoje vlastní sestra :-) Ani to nemí nápad z mé hlavy (že vy jste sestra toho DJe co nám hrál posledně :-))
Dobrý den, to máte pane špatné číslo. Tohle číslo už Vlastimil dlouho nepoužívá. On je v zahraničí, zavolejte mu na skype. Dobrá když budu mít čas zjistím Vám to číslo na něj. Takhle zhruba zkráceně proběhl rozhovor.
Jenže známe své lidi, on byl vždy urputný a když něco potřebuje tak se nedá a otravuje pořád dokola.
A taky že jo, volal za tři dni a zase chledal Flástymila a pak vyčítal, že jsem neposlala jeho číslo. A ať mu ho hned pošlu. Hmmm a co kouzelné slůvko?
Má teda mít co chce! Já slíbíla že to do zítřka zjistím.
Na internetu si našla číslo na turistickou ubytovnu v horách na Novém Zálendu a to mu obratem poslala :-) Vlastně v tomto okamžiku mě to začalo bavit. A já si přestavovala jak asi probíhal hovor na nový Zéland a jak rychle mu asi došel kredit.
Něco v tom smyslu: Hi, here is xyz, Je tam Flástyk? Sorry I don´t understand, what you said? NO Flástymil!! What? Flastymyl Sy thám?!!!!! :-)
Tímto jsem se v duchu bavila a čekala, až zavolá zase a doufala, že z něj vydyndám jak dopadl hovor k protinožcům.
Taky jsem si zjistila minutový tarif a byla zklamaná. Že já kráva me nenašla číslo na polární stanici na Antarktitu! Tam to je nějakých 200 korun za minutu, takhle to měl jen za 30!

Týden se zase nic nedělo a já doufala, že to vyšumělo a dá mi pokoj.
No a po týdnu mi zase v práci zabzučel mobil hovorem přes WhatsUp. Volalo ukrajinské číslo.
Haló Na.....á Zvedám to já. Achoj Flastyk tu Slávyk, poznávám hlas Slavíka syna od Vladimíra. A pak jen slyším chrčení a šumění jak si předávají sluchátka a do toho se Slavík směje otci, že je durak a jak to bylo jednoduché. On to zvládl za "pěť chvilyn"
Do toho se já hlásím zase svým ženským příjmením a hlasem a Vladimírovi je jasné, že se opět Flástykovy nedovolal. Poslední co jsem v zasřípění při sundávání sluchátek rozuměla byl opět durak ale tentokrát byl mířen na hlavu Slavíka doprovázen řadou dalších invektiv.
Toď tedy k pohádce o urputném ukrajinci. A to jak pochodil u protinožců si budute muset stejně jako já domyslet.












O čem ještě napsat dále aby to bylo zajímavé?
Možná o to , že jsem se dostala pomalu do fáze, kdy se z paní stávám slečnou :-) tedy někdy jsem slečnou hned. Jindy se dotyčný zeptá zda slečno či už paní. To se vždy úplně tetelím blahem a vůbec mi nevadí, že jsem skoro ve věku kdy oslovení slečno je skoro až urážkou :-) nenene tohle si užívám, tohle je prostě splněný holčičí sen! Stejně jako letošní bílé vánoce kdy jsem v zrcadle vídala hezkou kudrnatou holku v černých šatech a dokonce se líbila sama sobě :-)

Takhle nějak jsem si to před spoustou let vysnila, když jsem v létě utekla někam mimo lidi a půl dne ležela v trávě a snila jaké by to bylo být holkou. Tak Vlasti teď už to víš jaké to je! O tomhle jsi snila! A i ty šaty na zem už máš!

Z čeho jsem možná ještě trochu vyplašená a ještě jsem úplně nevstřebala je zájem mužů. A poslední měsíc i celkem intenzivní. Ty žádosti o číslo či FB nebo dokonce pokusy o líbání. Prostě nevím jak z toho vybruslit, když se mi dotyčný moc nelíbí.
Teď ještě čekám na další level, aby to bylo od takového který se mi líbí, a že jsem to já potvůrka vybíravá :-)
Vlastně jeden takový, kterému bych padle kolem krku hned, už to číslo loudil, jenže pak se objevila jeho překrásná přítelkyně :-( No jo další životní poznání. Ti co za něco stojí jsou obsazení.

Jejda já kráva málem bych zapoměla, před čtrnácti dny, ten muzikant se kterým jsme pili společně jeden koktejl a hladil mě po ruce.... Hmm ten se mi líbil a evidentně já jemu. Škoda že se už neozval.

A dneska v Albertu mě jeden pán úplně vyděsil. Nakupovala jsem rajčata a v tom ke mě přišel pán kolem čtyřicítky. Slečno já Vám něco musím říct. A ve mě hrklo jak ve starých kukačkách. To se mi dříve sem tam stávalo, jako že někdo poznal že jsem v přeměně. A takhle to vždy začínalo!
Jenže pokračování je jiné! Jste strašně krásná, tak hezkou ženskou jako vy jsem dlouho neviděl. Promiňte, ale já to vám to musel říct. A odešel! A já tam zůstala v šoku stát! Čekaje ránu přišel opak, ale stejně mě to dostalo!

Ona ta vyděšenost a to že si ten zájem neužívám má svou postatu.
Přiznám to, poslední tři týdny jsem dost na dně.
Je to kombinací více faktorů. V osobním životě se opravdu nedaří, pořád nějaké problémy stále se něco kazí a do toho mi zloději udělali neskutečně velkou čáru přes rozpočet. V bývalé práci, kterou jsem zase na prosinec vzala mi pomocník vyhrožoval že mi ublíží a pak nadělal další problémy. Do toho mi odložili termín operace a já to všechno přestala dávat.
A den před štedrým dnem jsem dokonce ve sprše chytla hysterický zachvat z toho co mám na těle navíc. Ješště štěstí že tam ségra nemá nic ostrého to bych se asi neudržela a udělala fik!

Tedy došlo na slova Domči, že poslední dva měsíce před operací budou peklo.
Já bych to asi i dávala, jenže opravdu se všechno tak blbě sešlo a do toho ještě měsíc čekání navíc byla poslední kapka. Tedy fajn dáreček k vánocům od Mudr Vřeského :-(

Jsem tedy ve stejném rozpoložení jako poslední měsíce čekání na HRT.
Musím to nějak dát a budu bojovat stejně. Málo jídla a spoustu běhání a cvičení abych na depky neměla čas a pokud náhodou ano tak se z nich vypíšu.

No a tímto se dostávám k názvu článku.
Já si už jej jednou použila a to ve článku zhruba před rokem. Psala jsem o tom jak už dávno všechny slzy vyschnuly a život mě zatvrdil. Teď už ale s otazníkem.
Stále se měním a možná že teď více než dříve. Není to jen o hladší a něžnější tváři či o tom jak rostou prsa. Či se dělají ženské špíčky.
Je to hodně i o duševnu, jsem jiná. Jíná než dřív. určitě strašně ubrečená brečím i desetkrát denně. A to i pro nic za nic! Jsem neštěstná ale i přes všechno to i chvilkama šťastná jako třeba na štědrý večer!
A do nového roku se nepřeji nic jiného, než aby to tam dole co nejdříve nebylo!
Ať je tedy ten nadcházející rok lepší než byli ty minulé
Pokoj lidem dobré vůle