Osvobození. Den osmý a devátý.

18. února 2017 v 19:43 | Vlasti
21:00 doplnění :
Ještě jednou pozamemavam, že píšu na půjčeném telefonu, takže psaní je.spise trápení a chyby nejdou téměř opravovat.
Natož aby to celé mělo nějakou formu.


Nevím jak velkou vypovídající hodnotu mají mě články z nemocnice.
Většina je jich napsaná pod různými tišícími prostředky a pod bolestí. Teď je to spíše můj deník. A vím že je fajn že ho píšu. Jinak bych si vůbec nepamatovala co proběhlo.
Včera a dneska už nejhorší bolesti polevili a já ten svět začínám konečně vnímat. Konečně se radují z toho že už to tam dole není. Dokonce přicházejí i záchvaty euforie.
Dnes odpoledne jsem nad tím přemýšlela jaký teď když už jsem při smyslem vítězí pocit a co vnímám nejvíce je obrovský pocit vysvobození!
Včerejší tedy osmý den nezačal nejlépe, v celou noc jsem neměla co pít, že došlo i na vincentku a nejhlubší zásobu vody. Prostě toho měli sestry moc a já nechtěla zvonit jen kvůli čaji.
Dopoledne uběhlo nějak pospavanim odpoledne s mamkou, která mě zachránila od umreni žízní. Ošetřovatel mi ve dvanáct hodin odnesl čaj s tím že donese nový na zapiti léků. No ale blížila se druhá hodina já byla totálně vyziznena a stále nic, ve čtvrt na tři už mi bylo z žízně špatně. Tak jsem zazvonila. Přibehl vyděšeně doktor jestli není další průšvih a když jsem jen řekla.ze mi je špatně z žízně řekl že to zařídí. Jen jsem slyšela osetrovatele, že je to v pořádku, že už začnou čaj roznaset.

Ale stále se nic nedělo, já nechtěla pořád hloupě zvonit, když jsem věděla že se pořád něco děje. Aspoň jsem trenovala vstávání a šla dvakrát k umyvadlu pro vodu.
V tomto ziznivem čase jsem zaslechla na chodbě telefonovat toho starého pána volaje zřejmě někomu stejně hluchemu jako byl on sám. Minimálně pětkrát do telefonu zařval tak, že to slyšeli dole.na vrátnici: " jsem na fiejdach v nemocnici je to v p..či"
Zachránila mě mamka kafem a mineralkou.
A při odchodu udělala ještě vítr v sesterne a u doktora protože, čaj stále nikdo nepřinesl.

No co pak jsem dostala vynadano os sestry,že prý proč.si nezazvonim :-D


Ten den jsem měla v plánu velkou "operaci" velkou a první osprchovani nového orgánu. Po zkušenostech s touto smenou jsem raději počkala až se vystřídá. S jejich formou bych klidně mohla ležet hodinu ve sprše. Než by na to přišli.
Proběhla sprcha a já poprvé uviděla svoji pipinu po druhé operaci a konečně nenapuchlou jako by mi do ní trefil nějaký Maradona merunou!!!
Yupi už to opravdu vypadá jako pipina!!!
Senzace, a já dostala ve sprše záchvat euforie a rozbrecela se nadšením. To tělo speciálně klín má teď úplně jiný tvar!!! Prostě žena!!!
Posléze přišel Primář Vřesky, a po kontrole mínil, že to není nejhorší a nakonec ta třetí operace bude 50/50. A slíbil.ze dneska ráno vytáhne fantoma!
Takže to byl nakonec fajn den!

Ráno plné očekávání a obav jestli to nebude další porod, jsem zjistila že už se i celkem udržím na nohou. Tak jsem zůstala u zrcadla skoro půl hodiny, poskubala chloupky a konečně udělala něco s příšerně zacuchtanými vlasy. Jo kudrliny nejsou žádný med zvlášť po deseti dnech na zádech.

MUDr se dostavil těsně před obědem a začal operovat. No žádná slast ale když jsem viděla jaký byl ve mě macek, došlo mi proč jsem nemohla dát nohy k sobě! ZHRUBA 13 NA 3 centimetry! Jupi to je celkem použitelné a to se ještě neogina s dilataci zvětší! Hurá!!!
Při této gynekologii přišla osetrovatelka a přinesla oběd a místo aby vycouvala a přišla později to vedle nás nachystala a ještě se hloupě dívala dovnitř, fakt teda blbý pocit.
Prostě ale Vřesky je formát! Každý jiný doktor by ji hnal svinskym krokem a on jenom suše poznamenal, že více nevhodneji přijít nemohla.

Macek je pryč mě se volně dýchá, i mezi nohama je to takové fajn, dám je k sobě a nic nezavazi. A nejhorší bolesti jsou fuč.
Teď už jen ten ten močový katetr! A jsem osvobozena.
A to se uvidí zítra, a pak možná v pondělí domů!

Při těch zachvatech vzteku a zoufalství z toho boje s telefonem jsem zapomněla napsat ještě jednu včerejší radost! Doktor mi nasadil zpátky estrofem, tj hormony. Zaplať pánbůh. Už jsem se bála co to se mnou udělala skoro tři týdny bez!
Vlastně do dnešního rána jsem neměla ani odvahu podívat se do zrcadla. Ale tak strašné to nebylo, až na tu sedozelenou flekatou barvu pleti!

Teď už bude líp. Jen nějak vymyslet jak se dostat z nemocnice domů. Taxíkem to nepůjdu nevím jak bych vysvětlila že nemůžu sedět a musí mě z auta vytáhnout, nerknuli nějaké čekání a pochod na taxík venku. To bych se klasicky dostala zase zpátky do nemocnice, až by to se mnou seklo.
Úplně klasická věc, člověk který každého vozí, převáží babičky, na vlak k letadlu atd když potřebuje tak má smůlu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Marka Marka | Web | 18. února 2017 v 20:10 | Reagovat

:) poprvé čtu článek o něčem takovým :) nikdy by mě nenapadlo, jak to vlastně probíhá

2 Radka Radka | Web | 19. února 2017 v 11:17 | Reagovat

Vlasti, moc držím palce ;-) Tvoje články z nemocnice čtu jedním dechem :-) je to fajn, díky Tobě i jiným které se podělily o zážitky se i ostatní mohou připravit na to co je čeká ;-)
Popravdě Ti dost závidím, že už to máš za sebou. Já se snad dočkám taky, ale až tak za dva roky :-(
Držím Ti palce ať to vše přežiješ bez komplikací až do úspěšného konce ;-)

Radka

3 ocestezasnem ocestezasnem | 19. února 2017 v 12:26 | Reagovat

[2]: děkuji za podporu.
Zrovna teď prosím všichni na mě myslet!
Právě šla ven cevka a čeká mě první holčičí curani.
Moc se bojím že to nepůjde. Nesnáším ten pocit když se člověku strašně chce a nejde to. Toho jsem si za život užila hodně.
Tak snad se dílo podaří!

4 Mirka Mirka | 23. února 2017 v 11:05 | Reagovat

13 na 3cm je nepouzitelne, mam to stejny, zbytecne trapeni s operaci

5 ocestezasnem ocestezasnem | 23. února 2017 v 18:00 | Reagovat

Cituji:
Vaginální hloubka rodilých žen se obvykle pohybuje v rozmezí 7 - 14 centimetrů.

Tedy konec jakékoliv debaty.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama